Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 50 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Koželouhová, Anna ; Vojtová, Lea (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh revitalizace předpolí Květné zahrady v Kroměříži a dostavby objektu zázemí a služeb pro návštěvníky. První úvahy při řešení tohoto projektu vycházely z jeho silného sociálního podtextu. Zahradní umění bylo vždy odrazem své doby. Zřizovatelé zahrad - šlechta, panovníci či církevní hodnostáři jejich prostřednictvím vyjadřovali své postavení, ale snažili se i poukazovat na to, co bylo chápáno jako za umělecky a technicky (později i sociálně) pokrokové a správné. Z těchto faktů a úvah vychází hlavní myšlenkový koncept mého návrhu. Snažím se také prezentovat dnešní dobu a společnost – ve smyslu toho DOBRÉHO, co by si mohly a dle mého názoru měly navzájem přinášet. A co si snad i přinášejí… Proto aplikuji ve svém projektu poznatky dnešní techniky a ekologie ve smyslu využívání přírodních, především lokálních materiálů a obnovitelných zdrojů energie. Zároveň se snažím využít a podpořit otevřenost soudobé společnosti a vytvořit projekt s přesahem lidským a sociálním. Začleňuji do areálu funkci dočasného chráněného bydlení či startovních bytů a podporuji integraci jejich obyvatel do společnosti prostřednictvím práce či terapií v zahradě. V neposlední řadě bych ráda otevřela zahrady nejširšímu spektru laické veřejnosti a vytvořila vedle estetické i zábavně - vzdělávací funkci. Z hlediska architektonického bylo mojí snahou vnést do zahrady soudobé prvky, které však respektují její historický vývoj i stávající situaci a navazují na ně. V Holandské zahradě jsem návštěvnické centrum umístila do půdorysné stopy bývalého „kasina“. Uzavírá tak tento podélný prostor, je pomyslným pokračováním kolonády Květné zahrady (i přepisem arkády na fasádě) a vyvážením objemu tropického skleníku na protější straně zahrady. V řešení zahrady respektuji příčné osy Květné zahrady i hlavní osu předpolí, vytvářím jednoduchou kompozici větších ploch se dvěma novými „náměstími“ – v místě obnovené Neptunovy fontány a před návštěvnickým centrem. Vyvýšenými plochami přidávám pozemku třetí rozměr. V jižní části komponuji funkčně odlišné prostory podél hlavní podélné osy. Návštěvník je tak nenásilně upozorňován a veden k objektu voliéry. Příčně je pak zahrada pro lepší uchopitelnost rozlehlého hloubkově orientovaného prostoru pocitově členěna na několik částí - oblast reprezentativní (u studeného skleníku), část hospodářsko-vzdělávací (neméně atraktivní) se zahradnictvím a odpočinkové okolí voliéry a stopy Králičího kopečku.
Chráněné bydlení na Kociánce. Bydlení ve městě - městská necentra a proměny periferie
Schwab, Viktor ; Šerek, Jiří (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Prvotním záměrem byl rozvoj na hraně v periferní zemědělské oblasti areálu Centra Kociánka a na stávajícím nevyhovujícím městském parkovišti v blízkosti průmyslového areálu bývalé Královopolské strojírny. Rozvojem a doplněním nových funkcí se tato periferie a neprostupná hranice areálu Centra Kociánka může proměnit v nový prostor komunikující s vnějším světem. Cílem návrhu je vytvořit domovy pro sdílené bydlení dospělých klientů s různými typy zdravotního postižení a vybudovat nové pracovní příležitosti na jižní periferní hraně areálu Centra Kociánka. Proměnu periferie chci dosáhnout úpravou jižní hrany areálu Centra Kociánka, revitalizací stávajícího parkoviště s nadstavenou bariérovou stavbou – hydroponickým skleníkem, pavilonem a se solární elektrárnou na střeše. Za touto bariérou vznikne ochráněný prostor od negativních vnějších vlivů širšího území, kde bude vhodné postavit objekt chráněného bydlení.
Chráněné bydlení na Kociánce. Bydlení ve městě - městská necentra a proměny periferie
Ondruch, Matěj ; Mikulášek, David (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje tématu řešení chráněného bydlení pro osoby se specifickými potřebami na jižní hraně areálu Kociánka v Brně. Cílem práce však není pouze návrh chráněného bydlení, ale také vytvoření možnosti sociální integrace a interakce klientů centra s veřejností a současně vytvoření pracovních příležitostí, prostorů pro rekreaci, terapii, seberealizaci nebo aktivizaci. Hlavním prvkem je prolínání, které se promítá v celém návrhu, ať už se jedná o urbanismus, architekturu nebo technologii.
Hranice sociálních služeb v oblasti sociálně-zdravotního pomezí - chráněné bydlení pro osoby s mentálním postižením
Vaclíková, Alžběta ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Pěnkava, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se věnuje integraci sociálních a zdravotních služeb. Cílem je identifikovat hranice sociální služby chráněné bydlení pro osoby s mentálním postižením v oblasti sociálně-zdravotního pomezí. Práce vymezuje sociální služby především podle zákona č. 108/2006. Pro přiblížení klientů chráněného bydlení práce vymezuje pojem mentální postižení, především v období dospělosti. Část práce je věnována chráněnému bydlení a pracovníkům chráněného bydlení i metodám a technikám práce v této sociální službě. Práce se také věnuje mezioborové perspektivě sociální práce s lidmi s mentálním postižením a zároveň popisuje vybrané odbornosti a služby na sociálně-zdravotním pomezí. Jedna z kapitol se věnuje systemickému přístupu. Analytická část práce obsahuje metodologii výzkumného šetření, jehož předmětem je konkrétní chráněné bydlení. Cílem výzkumu je identifikovat hranice sociální služby chráněné bydlení pro osoby s mentálním postižením. Část práce obsahuje analyzovaná data výzkumu zpracovaných z informací získaných rozhovory s pracovníky tohoto chráněného bydlení. Součástí práce je diskuze k celému tématu bakalářské práce, jež propojuje teoretickou část s výsledky výzkumného šetření a dalšími odbornými texty.
Možnosti ergoterapie v chráněném bydlení u osob s mentálním a duševním onemocněním
Hlaváčková, Pavlína ; Pluhaříková-Pomajzlová, Jana (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Pavlína Hlaváčková Mgr. Jana Pluhaříková Název bakalářské práce: Možnosti ergoterapie v chráněném bydlení u osoby s duševním onemocněním Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se věnuje mapování a možnostem ergoterapie v sociální službě chráněného bydlení pro osoby s mentální postižením a duševním onemocněním. Tato problematika osob s mentálním postižením a duševním onemocněním je detailně popsána v teoretické části. Jsou představeny některé problémové oblasti těchto skupin a také možná ergoterapeutická intervence. Je zde řešena také aktuálně probíhající reforma psychiatrické péče, která má přinést zlepšení psychiatrické péče a deinst Společným tématem osob s mentálním a duševním onemocněním je také jejich stigmatizace a přehlížení společností. Nakonec je zde představena služba chráněného bydlení především pro výše zmíněné skupiny. Praktická část se zabývá výsledky dotazníkového šetření, které mapovalo ergoterapii v chráněných bydlení pro osoby s mentálním a duševním onemocněním v České republice. Na základě těchto výsledků, nastudované literatury a získané praxe je vytvořen návrh možností pro v chráněných bydleních. Klíčová slova: chráněné bydlení, mentální postižení, duševní onemocnění, ergoterapie,
Srovnání sociální služby chráněné bydlení a neformálního spolubydlení s lidmi s postižením z hlediska důstojného života a svobody
ŽEMLIČKOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá hodnotami svobody a lidské důstojnosti a jejich zakotvením v mezinárodních dokumentech. Podrobněji se věnuje Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením a jejímu článku 19, který hovoří o právu na nezávislý způsob života a zapojení do společnosti. Poté popisuje a porovnává tři projekty komunitního spolubydlení lidí s postižením a bez. Porovnává je z hlediska svobody a důstojného života. Mezi zvolenými projekty jeden funguje jako sociální služba chráněné bydlení (Villa Vallila), druhý je neformální spolubydlení úzce napojené na službu sociální rehabilitace (Spolubyt) a poslední je zcela mimo systém sociálních služeb (Gigabyt).
Krizové situace v chráněném bydlení pro lidi s mentálním postižením v době nouzového stavu na jaře 2020 z pohledu klientů a zaměstnanců
ŠÍPKOVÁ, Lucie
Tématem bakalářské práce jsou "Krizové situace v chráněném bydlení pro lidi s mentálním postižením v době nouzového stavu na jaře 2020 z pohledu klientů a zaměstnanců." Cílem práce je identifikovat tyto krizové situace ve službě chráněného bydlení při průběhu nouzového stavu na jaře roku 2020 z pohledu klientů a zaměstnanců a možnosti jejich předcházení či lepšího zvládání. Bakalářská práce má teoretickou část, v níž se zaměřuji na problematiku krizových situací a jejich zvládání. Popisuji sociální službu chráněné bydlení a představuji několik forem mentálního postižení. Výzkumná část probíhala formou dotazování se vybraných klientů a pracovníků v sociálních službách Domova PETRA Mačkov.
Sociální práce v chráněném bydlení v Domově Kamélie Křižanov, p. o.
HORÁKOVÁ, Jana
Bakalářská práce na téma Sociální práce v chráněném bydlení v Domově Kamélie Křižanov, p. o., se zaobírá sociální prací s uživateli s lehkým a středním mentálním postižením v chráněném bydlení v Domově Kamélie Křižanov, p. o. V teoretické části je popsáno chráněné bydlení s jeho cíli a zásadami, chráněné bydlení Křižanov, je zde uvedena cílová skupina chráněného bydlení a definováno lehké a střední mentální postižení. V praktické části je zvolen kvalitativní výzkum. Byla použita výzkumná metoda dotazování a jako technika sběru dat byl vybrán polostrukturovaný rozhovor. Výzkum obsahuje rozhovor s 10 pracovníky v sociálních službách a 1 sociálním pracovníkem. Cílem bakalářské práce je zmapovat sociální práci s uživateli s lehkým a středním mentálním postižením v chráněném bydlení v Domově Kamélie Křižanov, p. o. Dílčím cílem je ozřejmit roli a náplň práce sociálního pracovníka. Druhým dílčím cílem je zjistit, jakým způsobem jsou uživatelé zapojení do rozhodování o využití služby. Třetím dílčím cílem je popsat přínos služby chráněného bydlení. Z výsledků bylo zjištěno, že sociální pracovník a pracovníci v sociálních službách zastávají stejný přístup, který spočívá v jednotném názoru, díky kterému je mnohem efektivnější dokázat uživateli pomoci v maximální možné míře v jeho samostatnosti a rozvíjení potřebných aktivit a dovedností. Dle celého kolektivu je pozornost zaměřena na všechny možné způsoby nácviku a rozvíjení, a zároveň je kladen důraz i na dohled, který eliminuje rizika neúspěchu na minimum. Z výsledků vyplynulo, že při zjišťování způsobu zapojení uživatelů do rozhodování o využití služby je primární pro uživatele zvolit si činnost sám, kterou bude vykonávat, nebo mu napomoci, nikoliv rozhodovat za uživatele. Pro získání a trénování dovedností potřebných pro samostatné bydlení i nácvik rozvíjení praktických dovedností spojených s péčí o sebe a údržbou bytu je názorná ukázka prvotním bodem a tím sekundárním je neustálé opakování činností. Uživatel získá návyk, díky kterému pro něj bude snazší začít postupně samostatně bydlet. Co se týče oblasti udržování a vytváření sociálních vazeb, pak bylo zjištěno, že zájem ze strany uživatelů chráněného bydlení o kulturní akce je vysoký, neboť zde se svými přáteli tráví čas a mohou navazovat nové sociální vazby. Rodinné vazby jsou v mnoha případech pevné, a to i díky návštěvám, a přátelství uživatelů jsou upevňována. Co je prozatím nedostatečné, je uplatnění uživatelů na trhu práce, kdy jsou zaměstnaní pouze dva uživatelé. Bakalářská práce a její výsledky mohou pomoci dalším sociálním pracovníkům a pracovníkům v sociálních službách, kteří pracují v zařízeních sociální péče s uživateli s mentálním postižením. Bakalářská práce popisuje, co je pro pozitivní výsledky nutné dodržovat a jakým směrem se ubírat, zároveň má donutit sociálního pracovníka zamyslet se nad tím, že jeho práce musí vycházet z jeho přesvědčení, nutí ho přemýšlet, co je přínosné pro uživatele chráněného bydlení a jak důležitý je individuální přístup k těmto uživatelům. Dále bakalářská práce přináší zhodnocení a pohled sociálních pracovníků chráněného bydlení pro Domov Kamélie Křižanov, p. o., a okolí, které stále může mít předsudky vůči těmto zařízením. Tato bakalářská práce může sloužit jako podklad a potvrzení, že správně fungující a naladěný kolektiv je základním kamenem pro efektivní práci.
Sociální práce se sexualitou dospělých lidí s mentálním postižením v chráněném bydlení
Machová, Vendula ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Zelinková, Olga (oponent)
Ve své diplomové práci zdůrazňuji důležitost sexuality pro každého člověka bez rozdílů. Sexuální zdraví je součástí celkového zdraví a je nedílnou podmínkou kvalitního života. Každý člověk, bez rozdílu, má zaručeno v České republice právo na svobodné prožívání sexuality, tak aby nebyl nikdo omezován. Sexuální práva lidem zajišťují deklarace práv, mezinárodní dokumenty i dokumenty vlády ČR. Teoreticky jsem popsala specifika sexuality lidí s mentálním postižením. Zmapovala jsem cíle, základní předpoklady a témata vzdělávání v oblasti sexuality dospělých lidí s mentálním postižením. Pro praktické využití jsem zařadila i názorné pomůcky/techniky pro sociální práci se sexualitou. Charakterizovala jsem osobnost odborníka, který se zabývá sexualitou lidí s mentálním postižením a etické zásady, kterými je povinen se při své práci řídit. Snažila jsem se srovnat zahraniční a českou odbornou literaturu. Popsala jsem metody práce se sexualitou v konkrétním Chráněném bydlení. Jako výzkumné metody, jsem pro tento účel využila analýzu interních dokumentů, hlavně Protokol sexuality a nahrávané rozhovory. Při popisu sociální práce se sexualitou, jsem vycházela hlavně z vlastní zkušenosti. Ve své diplomové práci jsem této zkušenosti využila zejména pro popis individuální případové práce, uvedla jsem dva nejkomplikovanější...
Systém péče o jedince s hluchoslepotou v České republice
Obselková, Gabriela ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobami s hluchoslepotou a jejich životem. Práce zjišťuje, jak funguje v České republice systém péče o tyto jedince a jak jsou samotní uživatelé s touto péčí spokojeni. Úvodní, teoretická část práce přináší základní informace o problematice duálního senzorického postižení, vysvětluje samotný pojem "hluchoslepota", popisuje její klasifikaci, etiologii i diagnostiku. Pozornost je rovněž věnována několika základním pilířům péče o osoby s hluchoslepotou, tedy komunikaci, vzdělávání, sociálním službám, pracovnímu uplatnění, socializaci, pomůckám, atd. Další část práce tvoří vlastní výzkumné šetření, jež bylo realizováno pomocí dotazníků s cílem zjistit, jak je v České republice realizována péče o jedince s hluchoslepotou a jak ji hodnotí někteří uživatelé. Výsledky šetření přinášejí osobní poznatky jedinců s hluchoslepotou o službách, organizacích a pomůckách, o jejich frekvenci využití a dostupnosti. Klíčová slova Duální senzorické postižení, hluchoslepota, chráněné bydlení, komunikační systémy, organizace, osoby se zrakovým a sluchovým postižením, pomůcky, pracovní uplatnění, sociální péče, vzdělávání.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 50 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.